Jsou úpravy, které přidají koně navíc. Pak jsou úpravy, které udělají auto hezčí. A pak jsou tady ty, které člověku vykouzlí úsměv pokaždé, když je použije.

Už delší dobu mi fakt vadilo dno kufru v mojí Integře. Měl jsem tam starou desku, která sice svůj účel plnila, ale upřímně vypadalo to spíš jako nouzové řešení než něco, co by se mi líbilo.

Tak jsem začal přemýšlet, co s tím.

Byla asi jedna ráno a já místo spaní projížděl dobové katalogy Hondy na jednom instagramovém profilu a tam jsem narazil na jednu zajímavost z první generace Hondy CR-V. Japonští designéři tehdy přišli s jednoduchým, ale skvělým nápadem - dno kufru jde během chvilky vyndat a rozložit jako stolek.

V tu chvíli jsem měl jasno, tohle nutně potřebuju do Integry.

Pak proběhlo klasické kolečko telefonátů na vrakoviště a nakonec se zadařilo. Jeden jsem sehnal.

Dorazil mi domů a šlo vidět, že už za sebou něco měl, chtělo to pořádně vyčistit, odmastit a nakonec černý lak, aby pěkně zapadl do interiéru Integry.

Výsledek je parádní. V kufru to vypadá konečně o třídu líp a navíc tam vozím něco, co většina lidí vůbec netuší, že existuje.

Takový malý hidden gem z devadesátek.

A k čemu mi vlastně bude?

Představa je úplně jednoduchá. Vzít Huga, zastavit někde na pěkném místě, vytáhnout skládací židličku, rozložit stolek… a na něj položit dva rohlíky a patnáct deka pařížáku. Protože ne každá věc na auto musí stát deset tisíc. Někdy úplně stačí obyčejná svačina s výhledem a auto, které vás tam dovezlo.

A přesně o tom to celé je.

Když už jsem se pustil do zadní části auta, přišla řada i na zadní sedačky. Ty šly ven. Jednak je stejně skoro nikdy nevyužiju a dále se tím podařilo ušetřit pár kilo. Aspoň jsem symbolicky trochu pomohl těm dvěma stovkám koní, co už skoro 30 let poctivě makají pod kapotou.

A když už jsem byl v tom, upravil jsem i hasičák. Bílé nápisy jsem schoval pod červenou fólii a nakonec na něj přistála samolepka Safety Drive od kluků ze Shatsu.